• Národní park Andohahela
• Národní park Andringitra
• Národní park Isalo
• Národní park Masoala
• Přírodní rezervace Tsingy de Bemaraha
• Rezervace Beza Mahafaly

Největší města:

• Ambositra
• Andoany
• Antananarivo (hlavní město)
• Antsirabe
• Antsiranana
• Fianarantsoa
• Mahajanga
• Manakara
• Moramanga
• Morondava
• Toamasina
• Tôlanaro
• Toliara
• Vatomandry

Celá rezervace se dělí na dvě navazující parcely, z nichž ta na západ od řeky Sakamena je oplocená a nachází se v ní les. Tomu dominují obrovské tamarindy indické (latinsky Tamarindus Indica). Na druhé parcele o rozloze asi 520 hektarů převládají suchozemské stromy Alluaudia procera (Didieraceae), Commiphora spp. (Burseraceae), Dolichos spp. (Papilionaceae) a další.

Beza Mahafaly má vůbec velký turistický potenciál – a nejen díky bohaté fauně a flóře, ale také kvůli unikátní kultuře Mahafalů a jejich ručních výrobkům. V celé oblasti žije hned pět druhů lemurů, 17 druhů ještěrů, 12 druhů hadů, krokodýli a dva druhy sladkovodních želv včetně Geochelone radiaty, která je považována za jednu z nejhezčích želv na světě.

Dnes je hlavním jazykem domorodců malgaština, kterou mluví 98 % populace. Od roku 1972 se ve školách rovněž používá jako hlavní vyučovací jazyk. I přesto žijí na Madagaskaru rodiny, které plynně mluví anglicky, francouzsky nebo německy.

Nejvíce obyvatel ostrova (52 %) vyznává tzv. animistické kulty, 41 % lidí se hlásí ke křesťanství a 7 % k islámu.

Západní pobřeží je oproti tomu východnímu sušší, jih pokrývá polopoušť a deště jsou v těchto místech velmi vzácné. Průměrné teploty v létě se pohybují od 27°C do 32°C, v zimě od 18°C do 22°C. Nejlepšími měsíci pro cestu na Madagaskar jsou měsíce v období květen až říjen.

Období dešťů trvá zpravidla od listopadu do března a na vysočinách ve vnitrozemí tou dobou mohou klesnout teploty i pod 10°C. Tropické bouře a cyklony ohrožují Madagaskar celoročně, nejčastěji však v lednu a únoru. Nejohroženější je východní pobřeží, avšak může být zasaženo i hlavní město. V období prosinec až březen je zejména ve východní části ostrova častý výskyt cyklónů.

Letecky

Nejlepší spojení z Evropy poskytují Air Madagascar (zkráceně AirMad), které do Antananariva létají z Paříže a Milána. Z Paříže do hlavního města lítají ještě Air France.

Cestující z východu nejčastěji využívají služby Air Mauritius, ačkoliv Air Madagascar léta od roku 2003 dvakrát týdně z Bangkoku do Antananariva. Do toho samého města létají tytéž aerolinky jednou týdně i z keňského Nairobi. Z jihoafrického Johannesburgu létají na Madagaskar sdílené lety Air Madagascar a SA Airlink až šestkrát týdně.

Lodí

Jediné pravidelné spojení existuje mezi městem Toamasina na východním pobřeží a ostrovy Mauritius a Réunion. Turisté by měli brát na vědomí, že madagaskarská vláda bere na zdravotní stav obyvatel velký ohled. Dle zákona z roku 1987 může i sebemenší podezření na výskyt přenosné nemoci vyústit v uzavření všech přístavů a do až do doby, než se celá situace vyjasní.

Madagaskarské aerolinky provozují řadu spojů napříč celou zemí, což je dobrá náhrada za špatný stav silnic. Krom velkých měst je letecky dobře obsluhována i celá řada vesnic. Budete-li cestovat letadlem, ověřte si dopředu, zdali se let opravdu uskuteční – změny letových řádů jsou zde poměrně časté.

Po politických nepokojích v roce 2002 bylo poměrně velké množství madagaskarských letišť natrvalo uzavřeno.

Potěšující je však zpráva pro cestující Air Madagascar, kteří s nimi přiletěli dálkovým letem do země – na vnitrostátní lety od též společnosti mají slevu 25 %.

Vlakem

Na Madagaskaru jsou jen tři železniční trasy:

• Antananarivo – Moramanga – Ambatondrazaka (tato linka je momentálně mimo provoz)
• Antananarivo – Antsirabe
• Fianarantsoa – Manakara

Historie madagaskarské železniční sítě sahá až do koloniálních dob, od které se moc času údržbě nevěnovalo – poruchy jsou tak poměrně časté a uzavírky mohou trvat až několik týdnů.

Mezi městy Antananarivo a Toamasina vede ještě historická železnice – jízdu je však nutno objednat až měsíc v předstihu a je potřeba mít zaplněno všech 18 míst.

Jízda vlakem nepatří mezi ty nejrychlejší a nejpohodlnější, jako útěchu však získáte výhled na úžasnou okolní přírodu (speciálně na trati mezi Fianarantsou a Manakarou) a budete mít šanci ochutnat malagské ovoce, které se prodává na každé zastávce. Za pár drobných ochutnáte speciality sezónní nabídky: langusty, banány, skořicová jablka, párky ze zvířete zebu, pomeranče…

Po silnici

Jeden z mála levných způsobů, jak se pohybovat po Madagaskaru. Problém však je, že většina silnic je ve velmi špatném stavu – vlastně krom dvou cest z města Tana prakticky všechny. Během období dešťů navíc výmoly v silnicích zakryje bláto a cestování se tak stává malou noční můrou. Bezproblémový průjezd se dá zajistit snad jen s vozy s pohonem na všechny čtyři kola.

Lodí

Pokud chcete mít netradiční zážitek, plavba jachtou na Madagaskar bude tou nejlepší volbou. Celá plavba trochu připomíná dobrodružství Robinsona Crusoa – část povinností totiž mají na svých bedrech sami cestující.

Posádka vám sice obstará jídlo, doporučí kotviště a doplní vodu do zásobníků. Mluví místním jazykem a má vcelku dobré vztahy s místními a při zakotvení vám ohlídá váš majetek na lodi. Všechno ostatní je však na vás – k jídlu budete mít jen ty ryby, které si sami ulovíte. Pakliže trpíte mořskou nemocí, pronajměte si jeden z katamaránů – jsou navrženy tak, aby se moc nekymácely.

Na kole

Madagaskar je skvělé místo i pro cykloturisty. Ten pravý venkov poznáte až tehdy, když si ho celý projedete na kole – přenocovávat můžete ve vesničkách a městečkách, na které narazíte cestou. Jen si s sebou vezměte pořádné horské kolo, neboť cesty jsou často v otřesném stavu. Během období dešťů je navíc cesta na východním pobřeží, která spojuje sever s jihem, velmi špatně průstupná. Cesta tak zpravidla končí dvoudenním pochodem v jemném písku.

Místní lidi jsou velmi přátelští a děti vás budou pokřikem vazaha vítat v každé vesničce. Jen se připravte na spartakiánské podmínky, neboť na své cestě málokdy narazíte na nějaká zařízení pro cyklisty – přespávat budete nejspíše jen v primitivních chatkách. Je velmi pravděpodobné, že vás místní pozvou k sobě domů. Na svoji túru si s sebou vezměte veškeré náhradní díly, abyste uprostřed džungle nebyli překvapení poruchou.

Druhým oficiálním jazykem Madagaskaru je francouzština. Oficiální úřady, vláda a větší firmy jí používají denně, ačkoliv 75 – 85 % obyvatel má jen omezené znalosti tohoto jazyka.

Třetím úředním jazykem se v roce 2007 stala angličtina. Jazyk však zná jen velmi malé procento obyvatel.

Peníze si můžete vybrat ve městech, kde jsou bězně k dispozici automaty, které přijímají platební karty Visa a Visa Electron. Pokud máte Mastercard, musíte využít terminály banky BNI, která tyto karty akceptuje teprve od července 2008.

Nejlepším suvenýrem z Madagaskaru je koření. Třeba vanilku, ale i některé další druhy, zde oproti Evropě pořídíte velmi levně a navíc ve špičkové kvalitě. Za deset lusků vanilky zaplatíte na tržišti v Madě přibližně jen 60 Kč – v Evropě vám budou stačit možná tak na jeden jediný.

Banány (nabízejí se jich stovky druhů) a rýžové koláče (malagajsky „chleba“) jsou tradičními pochutinami na madagaskarských ulicích – k dostání jsou doslova a dopísmene všude. Za ochutnání také stojí ručně vyráběná káva, do které se přidává kondenzované mléko a je tak velmi sladká. Steaky jsou k dostání v restauracích ve větších městech.

Ve městech je pouličních stánků, obchodů a barů plno. Většina z nich prodává obyčejnou balenou vodu, Coca Colu a madagaskarské pivo Three Horses Beer (alias THB). Ti odvážnější mohou vyzkoušet i limonádu s příchutí žvýkačky – jmenuje se Bonbon Anglais. Když vám někdo bude namlouvat, že je limonáda připravena z čerstvého ovoce, nevěřte tomu.

Pro ty, kteří jsou již zletilí a mohou pít alkohol, se nabízí možnost ochutnat domácí rum a likér creme de coco, který je nabízen hned v několika příchutích!

• Ve velkých městech se nebudete v noci poflakovat po venku.
• Nebudete dávat na obdiv své bohatství, jako jsou šperky, drahé hodinky, videokamery apod.
• V případě nějakého útoku neklaďte odpor.
• Při cestách veřejnou dopravou nebo třeba na tržištích si dávejte pozor na své věci – snadno byste se mohli stát obětí kapsáře.
• Doprovod průvodce znějaké místní cestovní kanceláře je na místě.

Žebráci

Zároveň mějte na paměti i to, že se podobně jako v jiných rozvojových zemích neuhnete pozornosti od žebráků. Sice vám to jako turistovi může být nepříjemné, ale tito lidé by měli být alespoň v minimální míře respektováni. Samotné žebráky samozřejmě lákají nejvíce zahraniční turisté a vězte, že s žádostí o příspěvek nebudou váhat. Doporučuje se jim nedávat peníze, ale nějaké užitečnosti, jako je třeba banán, chleba apod. Dar je obvykle s radostí přijat, a pokud je žebrákem dítě, budete odměněni úsměvem na jeho rtech.

Hrozba teroristického útoku

Pravděpodobnost teroristického útoku na Madagaskaru je nízká. Obezřetnost je však vzhledem k nárůstu počtu teroristických útoků v oblíbených turistických letoviscích ve světě, a to i v dosud bezpečných destinacích, určitě na místě.

Různá omezení pro turisty

Některé z místních pláží jsou vzhledem k četnému výskytu žraloků nebezpečné, proto si jejich návštěvu důkladně rozmyslete.

Místní politická a bezpečnostní situace po prezidentských volbách v roce 2002 ještě odrazovala od návštěvy ostrova, nyní je již stav klidný a turisté jsou vřele vítáni. Některá místa na ostrově však nejsou zahraničním návštěvníkům vůbec přístupná, nejen proto je nezbytný dobrý místní průvodce.

Fotografování a natáčení ozbrojených sil a některých dalších citlivých míst (jako jsou vládní budovy nebo mosty) je výslovně zakázáno. Focení lidí je vhodné jen po předchozí domluvě (a zaplacení drobného bakšiše) – nebude-li daná osoba s fotografováním souhlasit, nefoťte ji. Silnice jsou v dobrém stavu jen zřídkakdy a obzvláště v období dešťů a těsně po něm si před cestou do vnitrozemí sjízdnost ověřte.

Malárie a důležitá očkování

Možností prevence před malárií je hned několik – i když nejste očkovaní. Po západu slunce na sebe aplikujte repelent a před spaním kolem postele natáhněte moskytiéru. Účinnost používání kožních repelentů (vhodné jsou například značky NoBite, Azeron Before Tropics a jiné) se značně zvyšuje, používáte-li zároveň repelenty na oblečení (opět třeba značky NoBite). Repelent na oblečení přestane být cítit zhruba hodinu po nastříkání a je účinný až do čtvrtého vyprání. Pokud budete nosit svršky s dlouhými rukávy a použijete-li oba typy repelentů, vyhnete se tak riziku nakažení a můžete vynechat nepříjemné očkování s mnoha nežádoucími příznaky. Malárie se vyskytuje v období dešťů ve vnitrozemí, na pobřeží pak celoročně.

Po několika dnech na Madagaskaru můžete brát riziko nákazu malárií mnohem méně vážně, což se vám nemusí vůbec vyplatit. I tehdy tak raději berte v potaz své zdraví a používejte repelenty.

Poskytování lékařské péče

Přiměřené podmínky pro poskytování lékařské péče jsou v drahých zařízeních v metropoli, například Hôpital Militaire nebo Clinique des Soeurs Fransiscaines (telefon 22 235 54) – v obou však vyžadují platbu za ošetření předem. Lékárny jsou většinou slušně zásobené a s dostupností léků by tak neměl být větší problém.

Při vážnějších obtížích se doporučuje odjet ze země (samozřejmě pokud to dovoluje zdravotní stav). Nejlépe domů, nebo alespoň do Jihoafrické republiky, případně na ostrov Réunion, o jehož Hôpital Bellepierre se tvrdí, že je nejlepší v celém regionu.

Zdravotnická zařízení:

• Tananarive – Nemocnice Soavinandriana: 22403 41
• Tamatave – Nemocnice: 533 20 18
• Diego Suarez – Hlavní nemocnice 822 10 61

Zastoupení České republiky:

• Velvyslanectví České republiky vEtiopii
  Embassy of the Czech Republic
  Kirkos Kifle Ketema Rd., Kebele 15, House No. 289, Addis Ababa
  P.O.Box 3108
  Telefon: 00251/11/5516382, 00251/11/5516132
  Fax: 00251/11/5513471
  Email:addisabeba@embassy.mzv.cz
  Web: www.mzv.cz/addisababa

Tato pravidla byla stanovena předky obyvatel ostrova a brala se jako důležitá součást náboženství. Je lepší tyto zákony respektovat a neporušovat je, ačkoliv se mnohdy zdají více či méně nesmyslná. Když přijedete na nějaké nové místo, raději se na takovéto předpisy a zvyky informujte.

Berte v potaz, že právě respekt je při cestování tou největší předností.

Víza – režim vstupu

Vstupní vízum si můžete obstarat na zastupitelském úřadě Madagaskaru v zahraničí. Příslušným madagaskarským velvyslanectvím pro Českou republiku je to v Moskvě:

• Embassy of the Republic of Madagascar, Russian Federation, 119034 Moscow, Koursavoy per. 5, telefon (00 7095 ú 290 02 14, fax: 202 34 53).

Doporučuje se před cestou ověřit si u zastupitelského úřadu Madagaskaru, zdali se podmínky pro přicestování nezměnily.

Mnohem striktnější jsou předpisy i praxe omezující vývoz. Vyvážení veškerých rostlin a živých zvířat (včetně ptačích vajec a jejich skořápek) je možné pouze na speciální povolení od ministerstva zemědělství; výjimku tvoří pouze koření v malém množství. Export kulturních památek a uměleckých děl povoluje ministerstvo kultury. Vývoz nasbíraných minerálů (včetně drahokamů a polodrahokamů) ve větším množství musí povolit ministerstvo dolů. Pokud byly vyvážené věci zakoupeny, je nutno předložit doklad o koupi.

Dovoz valut omezen není – je však zakázáno vyvážet ze země místní měnu ve větším množství než 25 000 MGF.

Historie

Aerolinky byly založeny 1. ledna 1962, svůj provoz však zahájily až 14. října 1962. Za jejich vznikem stála vláda nově vzniklého státu a Air France, zpočátku fungovaly pod názvem Madair – k přejmenování na Air Madagascar došlo až v roce 1963.

V 80. a 90. letech létali aerolinky především se stroji Boeing 747. V letech 2000 až 2002 měla firma určité potíže a byla nutná restrukturalizace, se kterou Air Madagascar pomohla Lufthansa Consulting. Koncem roku 2004 firma představila nové, poupravené barevné schéma. Aerolinky, které zaměstnávají 1 380 lidí, vlastní z 90 % madagaskarská vláda.

Nejlepší čas pro návštěvu je období sucha, kdy se teploty pohybují okolo 27°C ve dne a 15°C v noci, přičemž teplota vody je příjemných 24°C. Negativem Morondavy je velké sucho a všudypřítomný písek. Ten se v období letních dešťů promění v ještě více nepříjemné bláto.

Poblíž města se nacházejí horké prameny a termální lázně, které byly velmi populární zejména na počátku 19. století. Město samotné založili norští misionáři, kterým mělo sloužit jako základna. Název Antsirabe se dá přeložit jako „místo s hromadou soli“.

Toliara měla v roce 2001 celkem 101 661 obyvatel a přístavní město hraje důležitou roli v exportu surovin jako je agáve, mýdlo, juta, bavlna, rýže nebo arašídy. Pravidelné lety do Toliary provozují aerolinky Air Madagascar.

Pokud chcete jet do Manakary právě vlakem, berte na vědomí, že cesta může trvat až 12 hodin. Z Fianarantsoy vlak zpravidla odjíždí v 7 hodin ráno a do Manakary má přijet v 16 hodin, ale jsou známy případy, kdy dorazil o mnoho hodin později. Pakliže se potřebujete do hlavního města dostat rychle, využijte leteckou či autobusovou dopravu.

Průměrná teplota je 27°C, maxima pak 32°C a minima 10°C.

Let do Antananariva

Přílet na letiště Ivato může být pro Evropany, zvyklé na moderní evropská letiště, poměrně děsivý. Nejprve projdete stresující imigrační kontrolou a posléze vás obklopí hejno místních „podnikatelů“, které vám budou nabízet všelijaké služby od nošení kufrů až po objednání taxi.

Doprava po městě

Možnosti přepravy jsou v podstatě jen tři: taxíkem, autobusem a pěšky. Většina turistů používá ten nejpraktičtější způsob, totiž taxíky. Před nasednutím do taxíku si pročtěte taxy, ať poté nejste překvapení. Během dopravní špičky je doprava v Antananarivu opravdu hustá, počítejte tedy s jistou časovou rezervou. Za jednu jízdu zaplatíte přibližně 25 000 ariarů (275 Kč).

Pokud vám nevadí, že se budete v dodávce mačkat spolu s dalšími lidmi, můžete využít autobusy zvané taxi be. Za cestu tímto dopravním prostředkem zaplatíte výrazně méně – okolo 1 000 až 2 000 ariarů (10 – 23 Kč). A ačkoliv je hlavní město poměrně velké, bez problémů se můžete pohybovat pěšky.

Památky ve městě

Může to znít podivně, ale v Antananarivu vlastně moc turistických památek není. S turisty, kteří by jezdili obhlížet muzea a hrady, se tady zkrátka moc nepočítá.

• Rova – kpožárem několikrát zasaženému Královskému paláci mužete jet taxíkem, cesta však trvá velmi dlouho. Za malý poplatek vám bude kdispozici průvodce – obvykle student místní univerzity svcelku dobrou angličtinou a francouzštinou.
• Prime Minister’s Palace (Premiérův pamác) poblíž Rovy je sice oficiálně uzavřen, ale průvodcům se občas podaří někoho provést vnitřkem budovy, kde jsou cenné historické artefakty.

Co pít

• Balenou vodu (nikde ne tu zvodovodu!) a Fantu ve skleněných lahvích
• THB (Three Horses Beer) – cenami několikrát ověnčené pivo místní výroby
• Madagaskarská vína nemají sice vždy tu nejlepší kvalitu, ale zato jsou několikanásobně levnější, než ta importovaná
• Bonbon Anglais – speciální druh limonády sbonbonovou příchutí – zkuste jí smíchat strochou piva THB!

Ve městě se nachází mezinárodní letiště, ze kterého jsou provozovány regionální lety na Komory a na ostrov Mayotte. Mahajanga je oblíbenou dovolenkovou destinací jak pro domácí, tak pro zahraniční turisty. V jeho okolí jsou nádherné pláže, promenády s palmami (La Boru) a teplo zde je až osm měsíců v roce, přičemž déšť je zde vzácný.

V Mahajanze žije početná muslimská komunita, která stála v roce 1977 za etnickými nepokoji, díky níž musela být z ostrova evakuována minorita komorských obyvatel.

Francouzi využívali město jako svojí vojenskou základnu skrze Druhou světovou válku a vyhlášení nezávislosti až po socialistickou revoluci v roce 1973.

Město leží 1 200 metrů nad úrovní moře, žije v něm skoro 150 tisíc obyvatel a překlad jména Fianarantsoa znamená v malgaštině „dobré vzdělání“. Město je kulturním a intelektuálním centrem pro celý Madagaskar a jeho protestantské a lutheránské katedrály jsou těmi nejstaršími na celém ostrově. Ve Fianarantsoe se nachází i stejnojmenná univerzita a celá oblast je považována za centrum madagaskarského vinařství.

Fianarantsoa je známá pro svůj politický aktivismus a během politické krize v roce 2002 byla jednou z nejhlučnějších oblastí. Studenti místní univerzity mají reputaci levicových sympatizantů.

Přístav Toamasina (Tamatave) slouží jako madagaskarská nejdůležitější brána do Indického oceánu a do světa vůbec. Poblíž přístavu jsou nádherné pláže, palmové aleje a prvotřídní hotely a restaurace. Od koupání tak odrazují jen všudypřítomní žraloci a vysoká míra znečištění.

Na barvitém pouličním trhu v Bazary Be pořídíte všechno možné od exotických koření až po výrobky ručních řemesel. Místní tržiště je srdcem města a jeho nejpopulárnější čtvrtí vůbec.

V parku panuje přísný zákaz jakéhokoliv rozdělávání ohně, přičemž tresty jsou opravdu tvrdé. Národní park Isalo je vegetačně velmi různorodý – svůj domov v něm má 82 druhů ptáků, 33 druhů plazů, 15 druhů žab, 14 druhů savců a 3 druhy lemurů. V parku roste celkem 340 různých druhů rostlin.

Na zalesněném pobřeží Masoalského národního parku se žije celkem deset druhů lemurů včetně nádherného lemura červeného (Varecia rubra). V parku dále žijí další exotická zvířata, jako jsou denní můry, červené sovy nebo rajčatové žáby.

K rezervaci mohou turisté přijet po silnici vedoucí z města Morondava, které je vzdálené asi 150 kilometrů.

Národní park je rovněž jednou z biologicky nejrozdílnějších oblastí Madagaskaru – žije v ní přes 100 různých druhů ptáků, přes 50 druhů savců a 55 různých žab.